Dnešní blog bych ráda věnovala jednomu z mých nejoblíbenějších filmů a to dílu jménem Před úsvitem (1995). Je to první snímek z trilogie natočené režisérem Richardem Linklaterem (Boyhood). V hlavních rolí s Ethan Hawkem a Julií Delpy, kteří se současně podíleli i na scénáři. Film byl ve své době nominován na několik cen a na MFF v Berlíně přinesl režisérovi Stříbrného medvěda za režii. Devět let po natočení vznikl druhý díl trilogie nazvaný Před soumrakem(2004) a dalších devět let na to třetí, poslední, snímek Před půlnocí(2013). Dobré je, že na celé trilogii spolupracovali stejní herci a filmy vůbec neztratily na své kvalitě, o zbylých dvou ale až někdy příště.
Snímek Před úsvitem pojednává o Francouzské studentce Celine a Americkém turistovi Jessem, kteří se náhodně potkávají ve vlaku, na cestě po Evropě, a spontánně se rozhodnout jet do Vídně a strávit tam spolu jeden den i noc. Postavy vlastně celý film chodí po městě, občas se posadí v kavárně, projedou na ruském kole v Prateru, stráví noc pod širákem v parku, čas plyne a oni se navzájem sbližují. Vídeň je řekněme další, třetí “postavou”. Město dotváří atmosféru, přihrává k mnoha situacím a dodává ději větší uvěřitelnost (lepší než kulisy v Hollywoodu!). Člověk po chvíli začne s postavami silně sympatizovat a držet jim palce, aby se z jejich náhodné známosti stalo něco víc. Mají totiž čas pouze do dalšího rána, protože pak Jesse odlétá zpět do USA. Jestli se však po stráveném čase v metropoli jejich cesty rozejdou nebo ne zjistíte až na úplném konci. Ve filmu nenarazíte na žádné další hlavní postavy a děj se tak točí pouze kolem této dvojice, což však vůbec není na škodu, protože oba odvádějí perfektní práci a skvěle se doplňují. Mezi herci to po celou dobu filmu jiskří a scény svižně odsýpají. Smekám před Linklaterem, jako scénáristou, protože dialogy jsou opravdu napsané brilantně a člověk se chvíli nenudí. Ano, samozřejmě se jedná o romantiku, která se jednomu může zdát kýčovitá (scéna s věštkyní, básníkem), ale současně se vždy díky trochu cynické postavě Jesseho vrací zpět na zem a celý film vyvažuje.
Asi bych film spíš doporučila ženám, protože se přeci jen jedná o romantiku, která nesedne každému muži. Nicméně mi byl film před několika lety doporučen právě opačným pohlavím, proto bych nerada generalizovala. Na závěr bych chtěla jen ještě napsat, že přestože se jedná víceméně o nízkonákladový film bez jakýchkoliv efektů, tak mě zasáhl daleko víc než kterýkoliv Hollywoodský spektákl. A vsadím se, že budete mít po shlédnutí velkou chuť sednout na vlak a někam se projet…
