Humr (The Lobster) je dalším filmem, na který jsem se v rámci Febiofestu vydala. Absurdní (sci-fi) komedie, která vám zůstane v hlavě dlouho po skončení a nabídne mnoho zajímavých otázek k zamyšlení. Aneb obtloustlý Colin Farrell v hlavní roli si vybral humra, koho byste si vybrali vy?

Snímek režíroval v Řecku narozený režisér Yorgos Lanthimos a jedná se o jeho první anglicky mluvený film. Premiéru měl na loňském festivalu v Cannes, kde vyhrál hlavní cenu poroty. Kariéra Lanthimose není příliš dlouhá, na svém kontě má zatím hlavně krátké filmy a dva cizojazyčné celovečerní (Alpy (2011), Špičák (2009)). Věřím, že díky Humrovi se dostane do povědomí širšího počtu lidí, protože si to za svoji originalitu rozhodně zaslouží.

Děj samotného snímku není složitý. Přesouváme se do alternativní verze současného světa, ve kterém je zakázáno být “single”. Lidé, kteří nemají partnera nebo o něj během života přijdou, se musí odebrat do speciálního hotelu. Tam se jim začne odpočítávat 45 dní. Pokud si během pobytu v zařízení nenajdou vhodný protějšek, budou proměněni ve zvíře dle vlastního výběru. Ti, kteří se systémem nesouhlasí (chtějí zůstat sami, být single) se ukrývají v lese a jsou v pravidelných intervalech pronásledováni obyvateli hotelu. Za každý úspěšný úlovek se pak hotelovému hostovi připočítá den navíc k nalezení partnera. Život v lese však není svobodný, jak by se mohlo zdát. Platí zde opačné pravidlo – jakákoliv náklonost k opačnému pohlaví se krutě trestá. Hlavní postavou je muž David (Farrell), kterému utekla manželka a tak se i on musí odstěhovat do hotelu a pokusit najít novou spřízněnou duši. Snímek je dějově rozdělený na dvě části – osud Davida v hotelu a následně v lese. Přičemž první polovina je mnohem zábavnější než druhá, které ke konci už trochu dochází dech.

Pokud se vám zdá námět šílený, pak ano. Ale to není nic proti samotnému zpracování látky. Všechno, naprosto všechno je ve filmu velmi bizarní. Prostředí působí chladně, bez emocí a naprosto odosobněně. Postavy mluví a jednají nelogicky, skoro nikdo není sympatický (snad kromě Colina a Rachel Weisz). Navzdory tématu, hledání lásky, je vše extrémně asexuální. Včetně hlavní postavy Colina Farrella, který musel kvůli natáčení hodně přibrat a s povislým břichem pramálo připomíná dřívější sex symbol. Hotel, kde se mají osamocení lidé seznamovat, vypadá jako nápravný ústav s despotickým personálem. Odpovězte si sami, zda byste s někým chtěli být, kdyby vás k tomu okolnosti nutili. Samozřejmě, že ne. Proto se mnoho hostů nakonec nechává dobrovolně proměnit ve zvíře. Ke zvýraznění absurdity jednotlivých scén je ve snímku použitý hlas vypravěče, který všechno chirurgicky přesně a bez emocí komentuje. Sebevraždy i oplzlé sexuální návrhy jsou ve světě Humra naprosto normální a není žádný důvod se nad tím pozastavovat či pohoršovat. Samotná nenásilnost humoru plynoucího z bizarnosti mnoha situací je hlavní předností této komedie. To, co by v mnoha filmech nefungovalo (doslovný komentář děje, nelogické jednání postav, nesympatičtí hlavní hrdinové) tady dává smysl a přispívá k originalitě a humornému vyznění celého snímku.

V žádném případě se nejedná o typickou komedii, ale o hodně zvláštní (avšak zábavnou!) alegorii na současný svět. Svět, kde se odlišnost často trestá, splynout s davem je vítaný jev a kde vedle sebe existují extrémní skupiny, které jsou schopné udělat z lidí nemyslící ovce. Dalším výkladem může být i stav společnosti, ve které už manželský svazek dávno není posvátný, a lidé čím dál častěji preferují život bez partnera. Zkrátka otázek a možných interpretací, které film nabízí je mnoho. A je jen na vás, jak snímek pojmete. Přinejmenším budete přemýšlet, nad tím jaké zvíře byste si vybrali vy 🙂

Pokud přistoupíte na režisérovu hru, zapomenete na veškerou logiku, pak si jako divák Humra velmi užijete. Jedná se o jeden z nejzábavnějších a zároveň nejinteligentnějších filmů, který jsem poslední dobou viděla. Bod srážím za posledních patnáct minut, kdy už film citelně ztrácí dech a děj se začíná lehce táhnout. 9/10