Gilmorky, Semestr, Snowden

Co listopad vzal a dal – Gilmorky, Semestr, Snowden a další!

V listopadu se toho událo docela dost – nové Gilmorky, seriály Semestr, Pustina a neméně zajímavé filmy. Původně jsem plánovala ke každému napsat samostatný článek, ale času se bohužel nedostává. Vzhledem k tomu, že chodím do kina tak dvakrát týdně a minimálně jednou za den na nějaký film/seriál koukám doma, nahromadilo se toho dost (to nepočítám filmy, které musím sledovat kvůli škole). A co v listopadu stálo za pozornost a pobavilo?

FILMY
  • Noční zvířata (Nocturnal Animals, 2016)

Gilmorky, Semestr, SnowdenThriller/drama Toma Forda s Amy Adams a Jakem Gyllenhaalem mě bavil hodně. Hlavní hrdince, bohaté, ač v soukromý nešťastné, kurátorce galerie Susan (Adams), je doručen rukopis knihy bývalého manžela Edwarda (Gyllenhaal). Kniha je věnovaná výhradně jí, a tak se ihned pustí do čtení. Nám se souběžně s jejím čtením otevírá druhá linie filmu, ve které se odehrává krutý a násilný fiktivní příběh Tonyho (opět Gylenhaal) a jeho rodiny. To, co v knize Susan najde, s ní otřese a současně přiměje vzpomínat na své nepovedené manželství s Edwardem, které skončilo před deseti lety.

Narativní linie se napříč filmem prolínají, ale nebojte, jsou od sebe velmi dobře rozeznatelné a vizuálně oddělené. Svět, ve kterém žije Susan je designově vytříbený, sterilní a na první pohled finančně nákladný. Prostředí příběhu Tonyho se naopak odehrává kdesi v Texasu. Špinavé ulice, pustina a nevlídno, vše podpořené nažloutlým filtrem. Je patrné, že je Tom Ford módní návrhář, protože kontrasty barev, materiálů, dojem sterility/špíny, čiší z každého záběru. Amy Adams je ve své roli přesná a funguje jako protipól obyčejného Edwarda, který je prototypem umělce s bláhovým optimismem. Jenže jeho nezištná láska Amy nestačí, a tak Edwarda opustí a hluboce raní. Jaký má po x letech smysl zaslaná kniha? Existuje paralela mezi knihou a jejich manželstvím?

Nebudu víc prozrazovat, ale film má rozhodně co nabídnout. Vizuální skvost, s ambivalentním poselstvím a několika tajemstvími, které čekají na vaše rozluštění.

  • Snowden

Projekt Olivera Stonea o životě Edwarda Snowdena podává obrázek o známém whistleblowerovi, jak ho známe povětšinou z médií. Nic nového bohužel moc nepřináší. Přesto se jedná o kvalitní film, který díky skvělému hereckému obsazení stále patří k tomu lepšímu, co lze v kinech vidět. Občas jsem zapomínala, že nesleduju reálného Snowdena –až tak je Joseph Gordon-Levitt přesvědčivý. Jedná se o téměř klasický hollywoodský film –o statečném hrdinovi, který se pro dobro lidstva vzepřel zlu, ale pokud toho o tomto mladíkovi mnoho nevíte, budete nadšení. Škoda je, že se snímek opravdu nesnaží klást nějaké další otázky a Snowdena vykresluje jen jako hrdinu. Přestože by určitě nejen mě zajímaly i nějaké odvážnější, případně protichůdné hypotézy.

Gilmorky, Semestr, SnowdenOd staršího dokumentu Citizenfour se to liší vlastně jen obsazením a tím, že snímek pomocí obrazů rozvíjí i soukromou rovinu Edwardova života a jeho pracovní nasazení před odvážným odhalením. Přímo po projekci jsem byla nadšená, po čase moje radost už trochu opadla, a snímek tak vidím střízlivějším pohledem. Je jasné, že se Oliver Stone držel jasných mantinelů a hrál především na diváckou vděčnost.

  • Hell or High Water

Krimi z redneckovské krajiny Nového Mexika a Texasu vypráví příběh dvou bratrů (Ben Foster, Chris Pine), bankovních lupičů, kteří pravidelně vykrádají Texas Midlands Bank za účelem záchrany jejich rodinné farmy. Po nějaké době jim začne šlapat na paty místní šerif (Jeff Bridges) a začne honička na život a na smrt.

Gilmorky, Semestr, SnowdenFilm na pomezí westernu/thrilleru umně vystihuje atmosféru texaské krajiny a pomalým tempem buduje napětí a nádech osudovosti. Herecká ztvárnění jsou bez výjimky skvělá (i když tentokrát bez ženského elementu) a zacyklenost hlavní pointy důvtipná. Scénář byl v roce 2012 na Black Listu (seznam nejzajímavějších nezfilmovaných scénářů) a nakonec se v tomto roce dočkal režie od Davida Mackenzieho. Snímek měl premiéru na festivalu v Cannes a kritické ohlasy jsou jednohlasně výborné. Na závěr stojí za zmínku i hudba, která film doprovází a dobře zapadá do celého konceptu.

SERIÁLY
  • Semestr (2016)

Seriál internetové tv stanice Stream už nějaký ten týden běží a tuto neděli (dnes) je na programu poslední díl. Na Stream je bezplatný přístup, a tak si seriál mladého režiséra Adama Sedláka můžete pustit kdykoliv. (ZDE)

Semestr je seriál poplatný dnešní internetové době, odehrává se totiž celý na obrazovkách počítačů – během konverzací na Skypu, Facebooku, Facetimu. V zahraničí už podobné projekty (i když v odlišném žánru) proběhly (horor Odebrat z přátel), a je fajn, že ČR drží krok se zahraniční produkcí. Seriál vypráví o vztahu studentky filmové vědy Amálie (Anna Linhartová) a studenta VŠE Damiána (Jan Hofman), který je tou dobu na Erasmu v Berlíně. Jejich komunikace tedy probíhá výhradně přes internet a těžkosti vztahu na dálku jsou filtrovány prostřednictvím moderních technologií. Kromě Amálie a Damiána se seznámíme ještě s jejich kamarády, rodiči a spolubydlícími, opět díky internetu. Postavy jsou trochu zkratkovitě a schematicky načrtnuté a k jejich vysvětlení by vám stačilo pár vět, ale zrovna v tomhle typu seriálu mi to nebylo na obtíž.

Seriál detailně vystihuje dnešní mladou generaci a schopnost počítačového “multitaskingu” – přepínání mezi několika okny během konverzace na Skypu, vyhledávání oblíbených memes, postování na Facebooku, hraní her aj. Je znát, že je Adamovi Sedlákovi 27 let, protože reálněji se náš život vystihnout už snad nedal. Seriál je plný popkulturních odkazů, čímž nás ještě víc ukotvuje v době a místě. Všechny postavy mají navíc založené “reálné” profily na FB a jedna z postav dokonce i fashion blog. Zkrátka je to zábava na půl hodinky, která je však vypiplaná a udělaná s láskou, což se cení a je to na celém konceptu hodně vidět. Bravo!

  • Pustina (2016)

Seriál produkovaný televizní stanicí HBO, režisérského tandemu Alice Nellis/Ivan Zachariáš, na mě působí jako čerstvý vánek v zatuchlých českých hájích. Sice evidentně čerpá od zahraničních předchůdců (True Detective, severské krimi seriály aj), ale to vůbec nevadí. Děj se odehrává ve fiktivní severočeské vesnici Pustina a sleduje osudy starostky Hanky Sikorové a jejích blízkých. Poté, co se ztratí Hanky dcera Míša, začne seriál rozmotávat klubko složitých vztahů lidí na vesnici a jejich skryté motivace. Mohl někdo z nich Míše ublížit?

Temná až zneklidňující atmosféra bezčasí, postupné budování napětí a mnohovrstevnaté postavy jsou pro mě ty hlavní přednosti Pustiny. Scénář Štěpána Hulíka udržuje divákovu pozornost a zvědavost, díky nepředvídatelným příběhovým linkám a častým nečekaným zvratům. Kdo je viníkem a kdo obětí? Perspektiva se každým dílem mění, a my tak můžeme jen hádat. Lehká, ani odpočinková podívaná to není, ale návyková určitě.

  • Gilmorove Girls – A Year in the Life

Gilmorky, Semestr, SnowdenGirlmorky jsou zpět! Alespoň tedy na tv stanici Netflix v podobě čtyřdílné mini série. Já už jsem je koncem týdne dokoukala a můžu trochu rekapitulovat a srovnávat. ! Pozor text bude obsahovat mírné spoilery!

Pokládám se za fanouška původní série, a protože jsem seriál sledovala během studia na VŠ, tak je to nějakým způsobem spjaté i s částí mého, především studentského, života. Rory je nyní 32 let a tím pádem je skoro stejně stará jako já. Má za sebou prestižnější školy než já, ale víceméně se může nacházet v podobné životní situaci. Ano, mohla by mít rodinu a děti, ale nemá! Dokonce nemá ani stálého přítele, nebo pořádnou práci (což mě skrytě potěšilo). A tak se spolu s ní a ostatními obyvateli městečka Stars Hollow ohlížíme zpět na poslední rok jejich života a rekapitulujeme všechny důležité momenty.

Epizody jsou rozdělené podle ročních období (zima, jaro, léto, podzim) a velmi důsledně je dodržovaná celá mizanscéna – vyniká hlavně vánočně vyzdobené Stars Hollow a zlatavá barva podzimu. Epizody si mezi sebe režisérsky rozdělili Daniel Palladino (jaro, léto) a původní matka Gilmorek Amy Sherman-Palladino (zima, podzim), která před závěrečnou 7. sérií odešla, aby se nyní k seriálu opět připojila a ukončila si ho po svém.

Zpět jsou všichni, a to opravdu všichni! Někteří jenom ve formě krátkého camea (Dean, Christopher, Sukie), ale jsou tam. Jediný, kdo opravdu chybí je Richard Gilmore v podání zesnulého Edwarda Herrmana. Chemie mezi Lorelai a Rory nezmizela a dál hodně mluví, jí čínské jídlo a pijí kafe – nic se nezměnilo.  Roryina vztahová linka je jiná, než si mnoho fanoušků představovalo, a přestože Jess v seriálu zobrazený je… důraz je spíš někde jinde. I když poslední Jessova scéna je dojemná a výmluvná zároveň.

Poslední čtvrtá epizoda (podzim) je nejvydařenější – mizanscéna je vizuálně povedená (barvy podzimu jsou krásné), postavy dojdou k (ne)čekaným rozhodnutím (Lorelai, Rory, Emily) a současně se seriál vrací ke své podstatě a hlavním hodnotám z předchozích sérií. Zima, Jaro i Léto nás postupně připravují na vyústění, které se odehraje na Podzim a opravdu stojí za to. Celý závěrečný díl je maximálně dojemný (ty staré melodie :-)) a je těžké se rozloučit. A ty poslední čtyři slova v závěru… co dodat, snad jen, že lepší konec si scenáristka Palladino nemohla vybrat, protože kruh se tím uzavřel.