Zašla jsem včera do kina na sci-fi thriller Ulice Cloverfield 10 (10 Cloverfield Lane) a přestože jsem příliš nečekala, zábavy jsem si užila vrchovatě. Čím méně toho o snímku víte, tím víc si ho užijete. Nebudu se tedy příliš dopodrobna rozepisovat o ději, protože bych Vás mohla ochudit o parádní zážitek. Rozhodně ale s návštěvou kina neotálejte, stojí to za to.
Mysteriózní thriller Ulice Cloverfield 10 natočil režisér Dan Trachtenberg, s pomocí starého známého J. J. Abramse v roli producenta. Je také dobré zmínit, že má být snímek prequelem či sequelem k hororu Cloverfield (v ČR pod názvem Monster, 2008). Osobně tam nevidím příliš velkou spojitost a beru to víceméně jako dobrý marketingový tah k přilákání diváků. Škoda, že to u nás asi příliš nefunguje, včera jsem byla v pražském kině pomalu sama. V USA to však zafungovalo a snímek za 15mil USD vydělal už mnohonásobně víc (současně cca 65mil USD).
Mladá dívka jménem Michelle se probudí po ošklivé autonehodě pomlácená, ale živá v podzemní kobce, kde jí neznámý podivín řekne, že jí právě zachránil život. Onen neznámý podivín (John Goodman) se jmenuje Howard a je to zkušený „Prepper”. To jsou lidé, kteří tuší, že jednoho dne přestane fungovat svět, a tak se na to připravují. Například Howard si postavil a komfortně vybavil podzemní bunkr. Výhra Michelle (Mary Elizabeth Winstead) spočívá v tom, že ji našel ve vraku havarovaného auta a přesunul do svého krytu krátce předtím, než na Zemi plnou silou udeřila gigantická katastrofa, která kontaminovala vzduch a zničila veškerý pozemský život. Kromě Michelle je v bunkru také mladík Emmet, který Howardovi pomáhal úkryt postavit a nyní měl to “štěstí”, že tam s nimi může pobývat. Je však to, co říká Howard pravda? Opravdu svět jako takový skončil a všichni zemřeli? Michelle mu nevěří a chce se přesvědčit na vlastní oči.
Tady bych výkladem děje skončila, protože všechno další by byl spoiler. To nejzábavnější na filmu totiž je, že vlastně až do úplného finále nevíme, kde je pravda. Venku je možná konec světa, ale Howard taky nevypadá úplně normálně. Dokonce se zdá, že je rád, že je v podzemní kobce spolu se svými společníky zavřený. Připravoval se na podobnou událost celý svůj život a konečně k ní došlo. A tak kousek po kousku odhalujeme tajemství Howarda, jeho úkrytu a (možná zničeného) světa mimo bunkr. Otázkou pak je, co je nebezpečnější. Život venku, kde nás možná “něco neznámého” zabije nebo izolovaný pobyt ve stísněném podzemí. Znovu se tady dostáváme k tomu (stejně jako u mé recenze k Čarodějnici), že lidé si často největší bolest způsobují sami a navzájem.
Snímek se skoro celou dobu odehrává v již zmíněném bunkru, se třemi postavami a působí značně klaustrofobicky. Časem narůstá napětí i vzájemné podezřívání a film se přesouvá do roviny psychologického thrilleru. Děj odsýpá docela rychlým tempem a skoro každý další moment přináší nějaké větší nebo menší překvapení. Já jsem se tedy ani na chvíli nenudila a ke konci už jsem byla z přemíry napětí docela vyčerpaná :-). Nechybí nic co by mělo ve správném thrilleru být a třešničkou na dortu je pak obsazení hlavních rolí. John Goodman (známý ze seriálu Roseanne) podává opravdu dobrý a uvěřitelný výkon v roli podivína Howarda a je hlavním tahounem celého děje. A pozadu nejsou ani představitelé Michelle a Emmeta, Mary Elizabeth Winstead a John Gallagher Jr. Ti všichni tři pomáhají udržovat divákovu pozornost až do velkého finále.
Bohužel “velké finále” pro mě pak bylo asi nejslabším článkem celého filmu. Během posledních deseti minut je nám naservírované tak rychlé rozřešení, že je to jednomu až líto. Klidně bych ještě nějakých dalších 15 minut v kině vydržela a vychutnala si patřičný závěr. Velká škoda a trochu mi to pokazilo celkový dojem. Což je ale asi pro mě i jediným negativem. Celé mi to přišlo jako opravdu velmi, velmi zábavný thriller, u kterého jsem měla párkrát nervy na pochodu. Doporučuji. 8/10